Offcity vs. La Biennale di Venezia

Benátky jsou divadelní jeviště – se zajícema bez jména… - a domova - kolik je to km - km, kam, kamarádi - v roce 2020… - mi bude třicet osm - a kolik asi měří klokan - to je mimo - o 15 sec - to nestihl - 3.2.1.0… - končíme - už? - né! - a proč ne! - řekněme - stop - nadvládě - mimozemšťanů

Dvě třetiny offcity týmu vyrazilo na trip do Benátek, těch italských, kde od srpna letošního roku probíhá 13. Bienále architektury a v Československém (nebo lépe Slovensko-českém) pavilonu má i offcity svou jehlu v kupce sena.

Offcity pro slovensko-českou instalaci Jána Perneckého s názvem Asking architecture vyt­vořilo Archicusticu, experiment založený na 3D zvukovém mapování prostoru města. Ve virtuální expozici v Pavilonu České a Slovenské republiky, do níž se návštěvníci dostanou prostřednictvím zapůjčených tabletů, je umístěno celkem šest zvukových nahrávek – šest subjektivních vjemů, šest pocitů šesti osob, členů offcity týmu… Nahrávky jsou pořízeny tzv. binaurálními mikrofony, mikrofony, jež se umísťují do obou uší, aby nahrávka byla co nejblíže tomu, co normálně slyšíme.

„Máme dvě oči, abychom viděli prostorově, a máme dvě uši, abychom slyšeli prostorově. Náš záznam je plynutí prostoru v čase.“

V Benátkách jsme se měli blaze! Objevovali jsme město, lovili jeho zvuky, vstřebávali atmosféru, plynuli prostorem a časem, hráli si, až romanticky bloudili ve spletitých uličkách… A samozřejmě šmejdili po Giardini a Arsenale a vžívali se do expozic a myšlení vystavujících a kurátorů, dumali nad pojmem „Common ground“ čili motem celého bienále, hledali jméno pro zajíce, hráli fotbálek u Australanů, kradli kuličky u Britů a trápili jednoho Slováka, jmenovitě našeho kurátora Jána Perneckého, českou slovenštinou.

Pár zvukových úlovků očekávejte brzy, stejně tak nahrávky z benátské instalace. V tuto chvíli alespoň drobný fotoreport…