Výletní lodě na Labi a plynulý průjezd městem. Pardubice mají vizi

Přesto se jedná o možná nejdůležitější dokument, který bezprostředně ovlivňuje život každého v Pardubicích. „Je důležitý pro všechny lidi, aby věděli, kam se město ubírá. Stanovuje podmínky pro další výstavbu, pro další investice. Zkrátka určuje, co na jednotlivých pozemcích je možné,“ vysvětluje hlavní architektka města Petra Nacu.

Územní plán chrání i omezuje

Právě tento dokument říká, kde si můžete postavit rodinný dům, kde může vyrůst nové sídliště, průmyslové podniky, která místa zůstanou vyhrazená pro parky nebo sportoviště. Jednoduše řečeno. Na pozemku, který je v územním plánu označený jako veřejná zeleň, nemůže nikdo postavit ani kůlničku na dříví. Přímo tak ovlivňuje budoucí podobu města na desítky let dopředu. A Pardubice nyní začaly s pořizováním nového územního plánu. „Do roku 2015 musíme mít podle zákona plán zpracovaný. Měli jsme možnost ten stávající překlopit do nové podoby nebo vytvořit zcela nový. Rozhodli jsme se jít druhou cestou. Našim cílem je vytvořit liberální a neomezující plán, který bude pochopitelný a použitelný pro každého. Pro občany, stavebníky, podnikatele i investory,“ říká náměstek primátorky Martin Bílek. Město se pro vytvoření nového plánu rozhodlo i proto, že ten stávající příliš striktně říkal, co kde se může a nemůže stát. Vzhledem k množství zásahů do něj se pak stával nepřehledným. „Nechci, aby to vyznělo tak, že stávající územní plán je špatný. Dělal se v době, kdy byl zájem, aby si investoři nedělali ve městě, co chtějí. Nicméně pro nás je teď určující a tak svazující, že některé věci by se podle selského rozumu povolit měly, ale nedají. Ten nový by měl reagovat na trendy urbanismu a architektury 21. století, měl by ochránit hodnoty, které ve městě máme, a moc neomezovat investory stavět,“ tvrdí Nacu. Jedním z hlavních cílů nového plánu je, aby se dále nezabíraly plochy na úkor krajiny a orné půdy. Z analýzy vyplývá, že přímo v samotném městě je ještě plocha pro více než jedenadvacet tisíc obyvatel a více než čtyři sta hektarů plochy pro komerční sféru. „Obzvlášť v centru města máme hodně pozůstatků průmyslových podniků, případně vojenských území, které by se měly přestavět, aby byly územím smíšeným pro bydlení, sport, rekreaci, služby a občanskou vybavenost,“ říká architektka. Zatímco před padesáti lety stačilo lidem, aby ve městě bydleli a pracovali, dnes za stejnou samozřejmost považují příjemný prostor pro volný čas a sport. „Vedle posílení významu historického jádra města se chceme soustředit i na volnočasové aktivity a rekreační zóny,“ říká Martin Bílek. „Už není trend stavět jenom sídliště pro bydlení a mít oddělenou občanskou vybavenost. Funkce by se měly prolínat, aby město bylo živým organismem ve všech jeho částech,“ dodává Nacu. Dalším z úkolů by mělo být co nejvíc využít a zatraktivnit stávající zeleň. Územní plán by se měl zaměřit především na oblasti kolem Labe a Chrudimky. Hlavně kolem řek je totiž zeleně hodně, ale není tak atraktivní. Lidé na procházce kolem Labe dnes vnímají stezku, ale už ne to, že pásy zeleně jsou tak široké a rozlehlé.

Nevyužít řeky ve městě je luxus

Ožít by měly ale i samotné řeky. Ty městem vlastně jenom protékají a kromě toho, že po Labi občas projede loď Arnošt, veslaři nebo kajakáři, tak na nich i v jejich okolí panuje klid. „Mít takovou řeku ve městě a nemít tady možnost přikotvit loď, je zvláštní. Je to o dalším zatraktivnění města. Proč bychom nemohli, nasednout na loď a dojet třeba do Hradce nebo na druhou stranu? Samozřejmě je to o dalších překážkách, jako jsou jezy, ale město může právě územním plánem říct, že to chce,“ dodává Petra Nacu.

Koncepce nového územního plánu

respektuje a posiluje historické jádro vnímá město jako živý organismus vytváří symbiózu člověka, města a přírody, která vstupuje do města podél řek řeší dopravní problémy centra města příroda ve městě slouží jako rekreační zázemí s „odlehčenou“ architekturou zkoumá hranice centra města a umožňuje překročit technické a přírodní bariéry věnuje pozornost přestavbovým lokalitám s velkým plošným potenciálem.

Převzato z: Sedmička 16.6.2011 Autor: Miroslav Janovský