Filip Landa obhájil v Únoru 2012 diplomovou práci na Fakultě umění a architektury Technické univerizity v Liberci. Předtím se pohyboval napříč kontinenty, zúčastnil se workshopů v Benátkách, Delftu, Gentu, stihnul pracovní stáž v San Francisku a Haagu. Publikoval články v časopise Era21, podílel se na vzniku publikace Střed Liberce v proměnách staletí.

Je to málo, nebo je to moc? Kolik plochy jim dáváme? Zakroutit volantem, zařadit rychlost, počkat na červenou, nebo zelenou, pustit dobrej track. Pánem ulice je bílá čára. Kolik žere a kolik nám dává prostoru? Rozhoduje o tom někdo, kdo má zajímavou barvu kravaty? Když jdu, chci aby zmizely, když jedu chci, aby se objevily. Nevadí mi zajet dovnitř, ty úzký zatáčky mě vzrušují, trénuji svoji prostorovou představivost. Parkovací domy budou za pár let taky sexy. O čem je řeč? Parkovací domy, parkovací místa, cesty, dálnice, ten prostor ohraničený bílou čárou.

Wizzair vás tam dotáhne za pár kaček. Philips to tam zabil. Naláká vás svým industriálním zvukem. Je to úplně jinej štýlek něž zbytek Holandska. Žádný tulipány, krávy, ovce a roztomilý pole. Z letiště projíždíte skrz vznikající periférii vedle prázdných továren až do centra bez středověkého kontextu. Pár min to před lety vyřešilo. Skoro v centru je obří prázdný komplex Philips, který se pozvolna mění ve fungující strukturu, vznikají inkubátory pro podporu kreativního průmyslu, studia pro design, architekturu, umění, tanec a fotografii.